Aller au contenu

bezhlavý

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Composé de bez (« sans »), hlava (« tête ») et .
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

bezhlavý bezhlavá bezhlavé
vocatif

bezhlavý bezhlavá bezhlavé
accusatif

bezhlavého bezhlavý bezhlavou bezhlavé
génitif

bezhlavého bezhlavé bezhlavého
locatif

bezhlavém bezhlavé bezhlavém
datif

bezhlavému bezhlavé bezhlavému
instrumental

bezhlavým bezhlavou bezhlavým
pluriel nominatif

bezhlaví bezhlavé bezhlavá
vocatif

bezhlaví bezhlavé bezhlavá
accusatif

bezhlavé bezhlavá
génitif

bezhlavých
locatif

bezhlavých
datif

bezhlavým
instrumental

bezhlavými

bezhlavý \bɛzɦlaviː\ (comparatif : bezhlavější, superlatif : nejbezhlavější)

  1. Acéphale, sans tête.
    • Bezhlavý rytíř, cavalier sans tête (fantôme d'un conte fantastique).
  2. Sans queue ni tête, confus.
    • Tato šílená myšlenka byla zamítnuta a usneseno vyčkat příchodu hlavy rodiny. Pan Honzátko ukázal se však být stejně bezhlavým. — (Jaroslav Hašek, Aféra s křečkem)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  3. Qui agit sur un coup de tête, sans réfléchir.
    • Jak jsi mohl být tak strašně bezhlavý, když jsi svěřil svoje velké státní klíče lidem, již si s námi hráli jako s míčem, říkajíce o nás: ‚To jsou hlupáci!‘ — (Arthur Rimbaud, Já je někdo jiný, 1999)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

[modifier le wikicode]