brnět

Tchèque

Étymologie

Apparenté à břinkat (« cliqueter »), brnkat (« faire résonner, pincer des corder »), brnknout (« faire sonner, passer un coup de fil ») ; d’une onomatopée.

Verbe

brnět \Prononciation ?\ imperfectif (voir la conjugaison)

Bourdonner.
- V očích mě pálilo, ve spáncích brnělo, ale držel jsem dolní ret pevně mezi zuby. — (Karel Matěj Čapek-Chod, Ševcem!)
  …mes tempes bourdonnaient, mais…
Fourmiller, démanger.
- Helenka vstala […]. Byla celá jako schroumena, levá ruka ji bolela, do levé šlapky, když na ni stoupla, jakoby jehličky vrážel… hvízdla bolestí […]. Brněla ji celá polovička těla. — (Vilém Mrštík, Pohádka máje)
  …La moitié de son corps la démangeait.

Dérivés

brňavka, petit-juif
brnění, fourmillement
obrna, paralysie

Références

Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001