věchýtek

Tchèque

Étymologie

Diminutif en -ek de věchet, lui-même de vích (« fétu »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	věchýtek	věchýtky
Génitif	věchýtku	věchýtků
Datif	věchýtku	věchýtkům
Accusatif	věchýtek	věchýtky
Vocatif	věchýtku	věchýtky
Locatif	věchýtku	věchýtcích ou věchýtkách
Instrumental	věchýtkem	věchýtky

věchýtek \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Personne chétive.
   • stařenka věchýtek.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage