lhavý

Tchèque

Étymologie

De lhát (« mentir ») avec le suffixe -vý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	lhavý		lhavá	lhavé
	vocatif	lhavý		lhavá	lhavé
	accusatif	lhavého	lhavý	lhavou	lhavé
	génitif	lhavého		lhavé	lhavého
	locatif	lhavém		lhavé	lhavém
	datif	lhavému		lhavé	lhavému
	instrumental	lhavým		lhavou	lhavým
pluriel	nominatif	lhaví	lhavé		lhavá
	vocatif	lhaví	lhavé		lhavá
	accusatif	lhavé			lhavá
	génitif	lhavých
	locatif	lhavých
	datif	lhavým
	instrumental	lhavými

lhavý \ˈlɦaviː\ (comparatif : lhavější, superlatif : nejlhavější)

1. Menteur, mentant, mensonger.
   • Nebe slávy bez tebe duše nemůž zasloužit, v tě spolehám, v tom cit můj není lhavý, v té víře žádám živa být a mřít. — (František Věnceslav Jeřábek, Stará doba romantického básnictví, 1883)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• lživý

Dérivés

• lhavost