dohodnutý

Tchèque

Étymologie

De dohodnout (« convenir »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	dohodnutý		dohodnutá	dohodnuté
	vocatif	dohodnutý		dohodnutá	dohodnuté
	accusatif	dohodnutého	dohodnutý	dohodnutou	dohodnuté
	génitif	dohodnutého		dohodnuté	dohodnutého
	locatif	dohodnutém		dohodnuté	dohodnutém
	datif	dohodnutému		dohodnuté	dohodnutému
	instrumental	dohodnutým		dohodnutou	dohodnutým
pluriel	nominatif	dohodnutí	dohodnuté		dohodnutá
	vocatif	dohodnutí	dohodnuté		dohodnutá
	accusatif	dohodnuté			dohodnutá
	génitif	dohodnutých
	locatif	dohodnutých
	datif	dohodnutým
	instrumental	dohodnutými

dohodnutý \Prononciation ?\

1. Convenu.
   • obchodovat za dohodnutých podmínek.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage