Aller au contenu

dobytek

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Dérivé de dobyć, avec le suffixe -ek.
Cas Singulier Pluriel
Nominatif dobytek dobytki
Vocatif dobytku dobytki
Accusatif dobytek dobytki
Génitif dobytku dobytków
Locatif dobytku dobytkach
Datif dobytkowi dobytkom
Instrumental dobytkiem dobytkami

dobytek \dɔˈbɨtɛk\ masculin inanimé

  1. Richesse.
  2. (Élevage) Bétail.

Apparentés étymologiques

[modifier le wikicode]
Dérivé de dobýt, avec le suffixe -ek[1] ; le sens étymologique initial était « richesse, bien acquis », sens qu'il a gardé en polonais. Comparez l'évolution sémantique similaire du latin pecus (« bétail ») et pecunia (« monnaie »).
Cas Singulier
Nominatif dobytek
Génitif dobytku
Datif dobytku
Accusatif dobytek
Vocatif dobytku
Locatif dobytku
Instrumental dobytkem

dobytek \dɔbɪtɛk\ masculin inanimé

  1. (Élevage) Bétail.
    • Zemědělské družstvo chová více než sto kusů hovězího dobytka.
      …plus de cent têtes de bétail bovin.

Références

[modifier le wikicode]
  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001