díže

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave děža qui donne le polonais dzieża (pl), le slovène dejza (sl) ; plus avant, apparenté à l'anglais dough, au latin fingo (« façonner »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	díže	díže
Génitif	díže	díží
Datif	díži	dížím
Accusatif	díži	díže
Vocatif	díže	díže
Locatif	díži	dížích
Instrumental	díží	dížemi

díže \Prononciation ?\ féminin

1. Pétrin, huche, auge.
   • Následným mícháním se docílí promixování složek a vzniku prvotního těsta, které se vylije do díže. Vynesená díže pomocí překlápěče naklápí těsto do dělícího stroje, jenž z těsta ukrajuje dílce, které mají potřebnou hmotnost a velikost na jednotlivý rohlík. — (Wikipedie, rohlík)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Variantes

• díž

Hyperonymes

• nádoba, nádobí

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001