Aller au contenu

ambivalentní

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Avec le suffixe -ní, de l’allemand ambivalent.
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

ambivalentní
vocatif

ambivalentní
accusatif

ambivalentního ambivalentní
génitif

ambivalentního ambivalentní ambivalentního
locatif

ambivalentním ambivalentní ambivalentním
datif

ambivalentnímu ambivalentní ambivalentnímu
instrumental

ambivalentním ambivalentní ambivalentním
pluriel nominatif

ambivalentní
vocatif

ambivalentní
accusatif

ambivalentní
génitif

ambivalentních
locatif

ambivalentních
datif

ambivalentním
instrumental

ambivalentními

ambivalentní \ˈambɪvalɛntɲiː\

  1. Ambivalent.
    • Hamletovo rozhodování "být, či nebýt" je klasickým příkladem ambivalence, v tomto případě ambivalentního postoje k životu.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

[modifier le wikicode]

Références

[modifier le wikicode]