zvukový

Tchèque

Étymologie

De zvuk (« son ») avec le suffixe -ový.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zvukový		zvuková	zvukové
	vocatif	zvukový		zvuková	zvukové
	accusatif	zvukového	zvukový	zvukovou	zvukové
	génitif	zvukového		zvukové	zvukového
	locatif	zvukovém		zvukové	zvukovém
	datif	zvukovému		zvukové	zvukovému
	instrumental	zvukovým		zvukovou	zvukovým
pluriel	nominatif	zvukoví	zvukové		zvuková
	vocatif	zvukoví	zvukové		zvuková
	accusatif	zvukové			zvuková
	génitif	zvukových
	locatif	zvukových
	datif	zvukovým
	instrumental	zvukovými

zvukový \zvʊkɔviː\

1. Sonore, de son.
   • zvuková kulisa.

     coulisse sonore, fond sonore.

Antonymes

• tichý

Dérivés

• nadzvukový

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage