zuřivý

Tchèque

Étymologie

De zuřit (« être en colère ») avec le suffixe -ivý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zuřivý		zuřivá	zuřivé
	vocatif	zuřivý		zuřivá	zuřivé
	accusatif	zuřivého	zuřivý	zuřivou	zuřivé
	génitif	zuřivého		zuřivé	zuřivého
	locatif	zuřivém		zuřivé	zuřivém
	datif	zuřivému		zuřivé	zuřivému
	instrumental	zuřivým		zuřivou	zuřivým
pluriel	nominatif	zuřiví	zuřivé		zuřivá
	vocatif	zuřiví	zuřivé		zuřivá
	accusatif	zuřivé			zuřivá
	génitif	zuřivých
	locatif	zuřivých
	datif	zuřivým
	instrumental	zuřivými

zuřivý \zʊr̝ɪviː\ (comparatif : zuřivější, superlatif : nejzuřivější)

1. Coléreux, en colère, furieux.
   • Z domu se ozýval zuřivý štěkot.

     Un cri furieux sortit de la maison.

Synonymes

• lítý

Dérivés

• zuřivě
• zuřivost