zpodstatnělý

Tchèque

Étymologie

De podstatný (« essentiel, substantif ») → voir zpodstatnění et zpodstatňování.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zpodstatnělý		zpodstatnělá	zpodstatnělé
	vocatif	zpodstatnělý		zpodstatnělá	zpodstatnělé
	accusatif	zpodstatnělého	zpodstatnělý	zpodstatnělou	zpodstatnělé
	génitif	zpodstatnělého		zpodstatnělé	zpodstatnělého
	locatif	zpodstatnělém		zpodstatnělé	zpodstatnělém
	datif	zpodstatnělému		zpodstatnělé	zpodstatnělému
	instrumental	zpodstatnělým		zpodstatnělou	zpodstatnělým
pluriel	nominatif	zpodstatnělí	zpodstatnělé		zpodstatnělá
	vocatif	zpodstatnělí	zpodstatnělé		zpodstatnělá
	accusatif	zpodstatnělé			zpodstatnělá
	génitif	zpodstatnělých
	locatif	zpodstatnělých
	datif	zpodstatnělým
	instrumental	zpodstatnělými

zpodstatnělý \ˈspotstatɲɛliː\

1. (Linguistique) Substantivé.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage