známý
Apparence
:
Étymologie
[modifier le wikicode]- De znát (« connaitre »).
Adjectif
[modifier le wikicode]nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
známý | známá | známé | |
vocatif
|
známý | známá | známé | ||
accusatif
|
známého | známý | známou | známé | |
génitif
|
známého | známé | známého | ||
locatif
|
známém | známé | známém | ||
datif
|
známému | známé | známému | ||
instrumental
|
známým | známou | známým | ||
pluriel | nominatif
|
známí | známé | známá | |
vocatif
|
známí | známé | známá | ||
accusatif
|
známé | známá | |||
génitif
|
známých | ||||
locatif
|
známých | ||||
datif
|
známým | ||||
instrumental
|
známými |
známý \znaːmiː\ (comparatif : známější, superlatif : nejznámější)
- Connu.
Ten člověk je mi známý.
- cet homme m'est connu (je connais cet homme).
- Reconnu.
- známý autor.
- auteur reconnu, renommé
- známý autor.
- Pas forcément connu mais familier.
Ten obličej je mi známý.
- ce visage m'est familier, me dit quelque chose.
Dérivés
[modifier le wikicode]- známost (« connaissance, personne connue »)
Nom commun
[modifier le wikicode]Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | známý | známí |
Génitif | známého | známých |
Datif | známému | známým |
Accusatif | známého | známé |
Vocatif | známý | známí |
Locatif | známém | známých |
Instrumental | známým | známými |
známý \znaːmiː\ masculin animé
- Connaissance, personne connue.
potkat se se starým známým.
- rencontrer une vieille connaissance.
Prononciation
[modifier le wikicode]- tchèque : écouter « známý [znaːmiː] »
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage