zdvořilý

Tchèque

Étymologie

De dvořit se (« faire sa cour »), de dérivé dvůr (« cour », en particulier « cour du roi »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zdvořilý		zdvořilá	zdvořilé
	vocatif	zdvořilý		zdvořilá	zdvořilé
	accusatif	zdvořilého	zdvořilý	zdvořilou	zdvořilé
	génitif	zdvořilého		zdvořilé	zdvořilého
	locatif	zdvořilém		zdvořilé	zdvořilém
	datif	zdvořilému		zdvořilé	zdvořilému
	instrumental	zdvořilým		zdvořilou	zdvořilým
pluriel	nominatif	zdvořilí	zdvořilé		zdvořilá
	vocatif	zdvořilí	zdvořilé		zdvořilá
	accusatif	zdvořilé			zdvořilá
	génitif	zdvořilých
	locatif	zdvořilých
	datif	zdvořilým
	instrumental	zdvořilými

zdvořilý \ˈzdvor̝ɪliː\ masculin

1. Poli, qui a des bonnes manières.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

• slušný
• vychovaný (éduqué)

Antonymes

• nezdvořilý

Dérivés

• zdvořilost