zdanitelný

Tchèque

Étymologie

De zdanit (« imposer, taxer ») avec le suffixe -elný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zdanitelný		zdanitelná	zdanitelné
	vocatif	zdanitelný		zdanitelná	zdanitelné
	accusatif	zdanitelného	zdanitelný	zdanitelnou	zdanitelné
	génitif	zdanitelného		zdanitelné	zdanitelného
	locatif	zdanitelném		zdanitelné	zdanitelném
	datif	zdanitelnému		zdanitelné	zdanitelnému
	instrumental	zdanitelným		zdanitelnou	zdanitelným
pluriel	nominatif	zdanitelní	zdanitelné		zdanitelná
	vocatif	zdanitelní	zdanitelné		zdanitelná
	accusatif	zdanitelné			zdanitelná
	génitif	zdanitelných
	locatif	zdanitelných
	datif	zdanitelným
	instrumental	zdanitelnými

zdanitelný \ˈzdaɲɪtɛlniː\

1. Imposable.
   • zdanitelný příjem.

     revenu imposable.

   • zdanitelné plnění.

     acquittement de l'imposition.