zběsilý

Tchèque

Étymologie

Adjectif construit comme opilý (« saoul »), de opít (« trop boire, se saouler »), avec pour radical un verbe désuet zběsit, dérivé de běs (« démon »), apparenté au russe бесить, besítʹ, взбесить, vzbesítʹ (« enrager »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	zběsilý		zběsilá	zběsilé
	vocatif	zběsilý		zběsilá	zběsilé
	accusatif	zběsilého	zběsilý	zběsilou	zběsilé
	génitif	zběsilého		zběsilé	zběsilého
	locatif	zběsilém		zběsilé	zběsilém
	datif	zběsilému		zběsilé	zběsilému
	instrumental	zběsilým		zběsilou	zběsilým
pluriel	nominatif	zběsilí	zběsilé		zběsilá
	vocatif	zběsilí	zběsilé		zběsilá
	accusatif	zběsilé			zběsilá
	génitif	zběsilých
	locatif	zběsilých
	datif	zběsilým
	instrumental	zběsilými

zběsilý \ˈzbjɛsɪliː\ (comparatif : zběsilejší, superlatif : nejzběsilejší)

1. Enragé.
   • Jeho obličej byl tak hrozný a zběsilý, že pan Carson zbledl, udělal dva veliké skoky a položil se do hlubokého příkopu. — (Karel Čapek, Krakatit)

     Son visage était si effrayant et enragé que, etc.

2. Effréné.
   • Zběsilá honička, course-poursuite effrénée.
   • zběsilý rytmus, rythme effréné.

Synonymes

• zuřivý (« enragé »)
• nepříčetný

Dérivés

• zběsile
• zběsilec
• zběsilost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage