zakončený
Étymologie
[modifier le wikicode]- Dérivé de zakončen, avec le suffixe -ý, apparenté au russe законченный, zakončennyi.
Adjectif
[modifier le wikicode]| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
zakončený | zakončená | zakončené | |
| vocatif
|
zakončený | zakončená | zakončené | ||
| accusatif
|
zakončeného | zakončený | zakončenou | zakončené | |
| génitif
|
zakončeného | zakončené | zakončeného | ||
| locatif
|
zakončeném | zakončené | zakončeném | ||
| datif
|
zakončenému | zakončené | zakončenému | ||
| instrumental
|
zakončeným | zakončenou | zakončeným | ||
| pluriel | nominatif
|
zakončení | zakončené | zakončená | |
| vocatif
|
zakončení | zakončené | zakončená | ||
| accusatif
|
zakončené | zakončená | |||
| génitif
|
zakončených | ||||
| locatif
|
zakončených | ||||
| datif
|
zakončeným | ||||
| instrumental
|
zakončenými | ||||
zakončený \ˈzakont͡ʃɛniː\
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage