Aller au contenu

vztahovačný

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Dérivé de vztahovač, avec le suffixe -ný, lui-même de vztahovat (« tirer, ramener ») : « qui tire, ramène les choses à soi-même » ; le synonymes háklivý participe de la même métaphore.
nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

vztahovačný vztahovačná vztahovačné
vocatif

vztahovačný vztahovačná vztahovačné
accusatif

vztahovačného vztahovačný vztahovačnou vztahovačné
génitif

vztahovačného vztahovačné vztahovačného
locatif

vztahovačném vztahovačné vztahovačném
datif

vztahovačnému vztahovačné vztahovačnému
instrumental

vztahovačným vztahovačnou vztahovačným
pluriel nominatif

vztahovační vztahovačné vztahovačná
vocatif

vztahovační vztahovačné vztahovačná
accusatif

vztahovačné vztahovačná
génitif

vztahovačných
locatif

vztahovačných
datif

vztahovačným
instrumental

vztahovačnými

vztahovačný \fstahɔvat͡ʃniː\ (comparatif : vztahovačnější, superlatif : nejvztahovačnější)

  1. Susceptible.
    • Paranoik je z principu vztahovačný a sebestředný.
      Par définition, un paranoïaque est susceptible et égoïste.
    • Jedináčci bývají citlivější a vztahovačnější.
      Les enfants uniques ont tendance à être plus sensibles et plus susceptibles.

Références

[modifier le wikicode]