vyhovující

Tchèque

Étymologie

De vyhovovat (« satisfaire »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	vyhovující
	vocatif	vyhovující
	accusatif	vyhovujícího	vyhovující
	génitif	vyhovujícího		vyhovující	vyhovujícího
	locatif	vyhovujícím		vyhovující	vyhovujícím
	datif	vyhovujícímu		vyhovující	vyhovujícímu
	instrumental	vyhovujícím		vyhovující	vyhovujícím
pluriel	nominatif	vyhovující
	vocatif	vyhovující
	accusatif	vyhovující
	génitif	vyhovujících
	locatif	vyhovujících
	datif	vyhovujícím
	instrumental	vyhovujícími

vyhovující \vɪɦovujiːt͡siː\

1. Satisfaisant, adéquat.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)