vězený

Voir aussi : vezený

Tchèque

Étymologie

De vězet ; voir vězeň pour le sens.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	vězený		vězená	vězené
	vocatif	vězený		vězená	vězené
	accusatif	vězeného	vězený	vězenou	vězené
	génitif	vězeného		vězené	vězeného
	locatif	vězeném		vězené	vězeném
	datif	vězenému		vězené	vězenému
	instrumental	vězeným		vězenou	vězeným
pluriel	nominatif	vězení	vězené		vězená
	vocatif	vězení	vězené		vězená
	accusatif	vězené			vězená
	génitif	vězených
	locatif	vězených
	datif	vězeným
	instrumental	vězenými

vězený \vjɛzɛniː\

1. (Désuet) Variante de vězněný.
   • Břetislav, vězený na Děčíně, Břetislav, emprisonné à Děčín.