větrací

Tchèque

Étymologie

De větrat (« ventiler, aérer »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	větrací
	vocatif	větrací
	accusatif	větracího	větrací
	génitif	větracího		větrací	větracího
	locatif	větracím		větrací	větracím
	datif	větracímu		větrací	větracímu
	instrumental	větracím		větrací	větracím
pluriel	nominatif	větrací
	vocatif	větrací
	accusatif	větrací
	génitif	větracích
	locatif	větracích
	datif	větracím
	instrumental	větracími

větrací \ˈvjɛtrat͡siː\

1. Ventilant, de ventilation, d’aération.
   • větrací šachta, conduit d’aération.

Synonymes

• ventilační

Apparentés étymologiques

• větrák

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage