výpad

Tchèque

Étymologie

Déverbal de vypadat, vypadnout (« tomber hors de, sortir »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	výpad	výpady
Génitif	výpadu	výpadů
Datif	výpadu	výpadům
Accusatif	výpad	výpady
Vocatif	výpade	výpady
Locatif	výpadu	výpadech
Instrumental	výpadem	výpady

výpad \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Sortie, attaque, raid.
   • Posádka císařská nemohouc v hořícím městě setrvati, učinila výpad, byla však vojskem markraběcím obklíčena a docela potřena. — (Fridrich Vilém, Dějiny Těšínska, 1889)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

2. (Sport) Attaque, feinte (escrime).
   • Byl to strašný výpad, jako dobrá rána při boxerském zápasu přímo mezi oči.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

3. Sortie verbale, invective, diatribe.
   • slovní výpad.

     attaque verbale.

Synonymes

• výboj
• útok

Dérivés

• výpadek

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage