trojjazyčný

Slovaque

Étymologie

Dérivé de jazyk, avec le préfixe troj- et le suffixe -ný.

Adjectif

Nombre	Cas	Masculin		Neutre	Féminin
		Animé	Inanimé
Singulier	Nominatif	trojjazyčný		trojjazyčné	trojjazyčná
	Génitif	trojjazyčného			trojjazyčnej
	Datif	trojjazyčnému			trojjazyčnej
	Accusatif	trojjazyčného	trojjazyčný	trojjazyčné	trojjazyčnú
	Locatif	trojjazyčnom			trojjazyčnej
	Instrumental	trojjazyčným			trojjazyčnou
Pluriel	Nominatif	trojjazyční	trojjazyčné
	Génitif	trojjazyčných
	Datif	trojjazyčným
	Accusatif	trojjazyčných	trojjazyčné
	Locatif	trojjazyčných
	Instrumental	trojjazyčnými

trojjazyčný \ˈtrɔj.ja.zɪt͡ʃ.niː\

1. Trilingue.

Tchèque

Étymologie

Dérivé de jazyk, avec le préfixe troj- et le suffixe -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	trojjazyčný		trojjazyčná	trojjazyčné
	vocatif	trojjazyčný		trojjazyčná	trojjazyčné
	accusatif	trojjazyčného	trojjazyčný	trojjazyčnou	trojjazyčné
	génitif	trojjazyčného		trojjazyčné	trojjazyčného
	locatif	trojjazyčném		trojjazyčné	trojjazyčném
	datif	trojjazyčnému		trojjazyčné	trojjazyčnému
	instrumental	trojjazyčným		trojjazyčnou	trojjazyčným
pluriel	nominatif	trojjazyční	trojjazyčné		trojjazyčná
	vocatif	trojjazyční	trojjazyčné		trojjazyčná
	accusatif	trojjazyčné			trojjazyčná
	génitif	trojjazyčných
	locatif	trojjazyčných
	datif	trojjazyčným
	instrumental	trojjazyčnými

trojjazyčný \ˈtrɔj.ja.zɪt͡ʃ.niː\

1. Trilingue.