svěrací

Tchèque

Étymologie

De sevřít, svírat (« serrer, étreindre »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	svěrací
	vocatif	svěrací
	accusatif	svěracího	svěrací
	génitif	svěracího		svěrací	svěracího
	locatif	svěracím		svěrací	svěracím
	datif	svěracímu		svěrací	svěracímu
	instrumental	svěracím		svěrací	svěracím
pluriel	nominatif	svěrací
	vocatif	svěrací
	accusatif	svěrací
	génitif	svěracích
	locatif	svěracích
	datif	svěracím
	instrumental	svěracími

svěrací \ˈsvjɛrat͡siː\

1. Constricteur, qui sert, qui étreint.
   • svěrací kazajka, camisole de force.

Variantes

• svírací

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage