starožitný
Étymologie
[modifier le wikicode]- « Qui a longtemps vécu », composé de starý (« vieux »), žít (« vivre ») avec le suffixe -ný → voir žito et žitný.
Adjectif
[modifier le wikicode]| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
starožitný | starožitná | starožitné | |
| vocatif
|
starožitný | starožitná | starožitné | ||
| accusatif
|
starožitného | starožitný | starožitnou | starožitné | |
| génitif
|
starožitného | starožitné | starožitného | ||
| locatif
|
starožitném | starožitné | starožitném | ||
| datif
|
starožitnému | starožitné | starožitnému | ||
| instrumental
|
starožitným | starožitnou | starožitným | ||
| pluriel | nominatif
|
starožitní | starožitné | starožitná | |
| vocatif
|
starožitní | starožitné | starožitná | ||
| accusatif
|
starožitné | starožitná | |||
| génitif
|
starožitných | ||||
| locatif
|
starožitných | ||||
| datif
|
starožitným | ||||
| instrumental
|
starožitnými | ||||
starožitný \ˈstaroʒɪtniː\ (comparatif : starožitnější, superlatif : nejstarožitnější)
- Antique, vieux, de collection.
starožitné hodiny.
- montre antique.
- Vieux, décati, vétuste.
klimatizace byla trochu starožitnější.
- La climatisation était un peu vétuste.
Antonymes
[modifier le wikicode]Dérivés
[modifier le wikicode]Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage