střelit

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave стрѣлıати ; comparez avec le russe стрелять, le polonais strzelać, le bulgare стреля, etc.

Le proto-slave est apparenté au gotique strala (« flèche » → voir střela) qui donne Strahl en allemand, stræl en anglo-saxon, le suédois stråla (« rayonner »).

Verbe

střelit \Prononciation ?\ perfectif (imperfectif : střílet) (voir la conjugaison)

1. Tirer, envoyer un projectile.
   • Poté jej čtyřikrát střelili, z toho dvakrát do srdce, jednou do zad a do hlavy, a tělo vhodili do řeky Něvy. — (Wikipedie, « Grigorij Jefimovič Rasputin »)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

2. (Par extension) Envoyer, bazarder.

Dérivés

• dělostřelba (tir au canon)
• dělostřelectvo (artillerie)
• lukostřelba (tir à l’arc)
• nastřelit
• ostrostřelec
• postřelit
• prostřelit
• samostříl
• střela (flèche)
• střelba (tir)
• střelec (archer, tireur)
• střelecký (de tir)
• střelivo
• střelnice (champ de tir)
• střelný
• střílna
• ustřelit
• vstřelit
• vystřelit
• zastřelit

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage