společný

Tchèque

Étymologie

De spolek (« un ensemble, un groupe »), substantif de spolu (« ensemble ») avec le suffixe adjectival -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	společný		společná	společné
	vocatif	společný		společná	společné
	accusatif	společného	společný	společnou	společné
	génitif	společného		společné	společného
	locatif	společném		společné	společném
	datif	společnému		společné	společnému
	instrumental	společným		společnou	společným
pluriel	nominatif	společní	společné		společná
	vocatif	společní	společné		společná
	accusatif	společné			společná
	génitif	společných
	locatif	společných
	datif	společným
	instrumental	společnými

společný \Prononciation ?\ masculin

1. Commun, conjoint, groupé, réuni.
   • Klíčovým faktorem k úspěchu bylo přijímání lidí, kteří se byli odhodláni sdílet s námi vizi a společnými silami se ji snažili proměnit ve skutečnost.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

• společenskost (sociabilité)
• společenský (sociable, relatif à la vie en société)
• společenství (communauté, union)
• společník (sociétaire, actionnaire)
• společnost (société)

Prononciation

• (Région à préciser) : écouter « společný [Prononciation ?] »