soudní

Tchèque

Étymologie

Dérivé de soud, avec le suffixe -ní → voir soudný (« relatif au jugement »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	soudní
	vocatif	soudní
	accusatif	soudního	soudní
	génitif	soudního		soudní	soudního
	locatif	soudním		soudní	soudním
	datif	soudnímu		soudní	soudnímu
	instrumental	soudním		soudní	soudním
pluriel	nominatif	soudní
	vocatif	soudní
	accusatif	soudní
	génitif	soudních
	locatif	soudních
	datif	soudním
	instrumental	soudními

soudní \sɔʊ̯dɲiː\

1. (Droit) Judiciaire, relatif au tribunal.
   • Působilo to na mne tak, jako by bylo o něm [rozsudku] rozhodnuto už před procesem a kdesi jinde než v soudní síni.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Antonymes

• mimosoudní

Prononciation

• sɔʊ̯dɲiː : écouter « soudní [Prononciation ?] »