slunečný

Tchèque

Étymologie

De slunce (« soleil ») avec le suffixe -ný ; comparer avec sluneční.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	slunečný		slunečná	slunečné
	vocatif	slunečný		slunečná	slunečné
	accusatif	slunečného	slunečný	slunečnou	slunečné
	génitif	slunečného		slunečné	slunečného
	locatif	slunečném		slunečné	slunečném
	datif	slunečnému		slunečné	slunečnému
	instrumental	slunečným		slunečnou	slunečným
pluriel	nominatif	sluneční	slunečné		slunečná
	vocatif	sluneční	slunečné		slunečná
	accusatif	slunečné			slunečná
	génitif	slunečných
	locatif	slunečných
	datif	slunečným
	instrumental	slunečnými

slunečný \ˈslunɛt͡ʃniː\ (comparatif : slunečnější, superlatif : nejslunečnější)

1. Ensoleillé.
   • slunečný den, jour ensoleillé.

Synonymes

• slunný

Dérivés

• slunečno, temps ensoleillé

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage