samozřejmý

Tchèque

Étymologie

De zřejmý (« manifeste ») avec le préfixe samo-.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	samozřejmý		samozřejmá	samozřejmé
	vocatif	samozřejmý		samozřejmá	samozřejmé
	accusatif	samozřejmého	samozřejmý	samozřejmou	samozřejmé
	génitif	samozřejmého		samozřejmé	samozřejmého
	locatif	samozřejmém		samozřejmé	samozřejmém
	datif	samozřejmému		samozřejmé	samozřejmému
	instrumental	samozřejmým		samozřejmou	samozřejmým
pluriel	nominatif	samozřejmí	samozřejmé		samozřejmá
	vocatif	samozřejmí	samozřejmé		samozřejmá
	accusatif	samozřejmé			samozřejmá
	génitif	samozřejmých
	locatif	samozřejmých
	datif	samozřejmým
	instrumental	samozřejmými

samozřejmý \ˈsamozr̝ɛjmiː\

1. Évident.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)