rozhořčený
Apparence
Étymologie
[modifier le wikicode]Adjectif
[modifier le wikicode]nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | |
vocatif
|
rozhořčený | rozhořčená | rozhořčené | ||
accusatif
|
rozhořčeného | rozhořčený | rozhořčenou | rozhořčené | |
génitif
|
rozhořčeného | rozhořčené | rozhořčeného | ||
locatif
|
rozhořčeném | rozhořčené | rozhořčeném | ||
datif
|
rozhořčenému | rozhořčené | rozhořčenému | ||
instrumental
|
rozhořčeným | rozhořčenou | rozhořčeným | ||
pluriel | nominatif
|
rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | |
vocatif
|
rozhořčení | rozhořčené | rozhořčená | ||
accusatif
|
rozhořčené | rozhořčená | |||
génitif
|
rozhořčených | ||||
locatif
|
rozhořčených | ||||
datif
|
rozhořčeným | ||||
instrumental
|
rozhořčenými |
rozhořčený \ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛniː\ (comparatif : rozhořčenější, superlatif : nejrozhořčenější)
- Indigné.
- rozhořčený dav, foule en colère.
Dérivés
[modifier le wikicode]Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage