pronajímatel
Étymologie
[modifier le wikicode]- De pronajímat (« louer ») avec le suffixe -el.
Nom commun
[modifier le wikicode]| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | pronajímatel | pronajímatelé |
| Génitif | pronajímatele | pronajímatelů |
| Datif | pronajímateli | pronajímatelům |
| Accusatif | pronajímatele | pronajímatele |
| Vocatif | pronajímateli | pronajímateli |
| Locatif | pronajímateli | pronajímatelích |
| Instrumental | pronajímatelem | pronajímateli |
pronajímatel \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : pronajímatelka)
- Bailleur.
Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
Synonymes
[modifier le wikicode]- majitel, propriétaire
Antonymes
[modifier le wikicode]- nájemce, locataire
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage