pravoslavný

Slovaque

Étymologie

De pravý (« correct, vrai » → voir právo) et sláviť (de nos jours « faire la fête, fêter », autrefois « célébrer [Dieu] ») apparenté à sláva (« gloire »).

Adjectif

Nombre	Cas	Masculin		Neutre	Féminin
		Animé	Inanimé
Singulier	Nominatif	pravoslavný		pravoslavné	pravoslavná
	Génitif	pravoslavného			pravoslavnej
	Datif	pravoslavnému			pravoslavnej
	Accusatif	pravoslavného	pravoslavný	pravoslavné	pravoslavnú
	Locatif	pravoslavnom			pravoslavnej
	Instrumental	pravoslavným			pravoslavnou
Pluriel	Nominatif	pravoslavní	pravoslavné
	Génitif	pravoslavných
	Datif	pravoslavným
	Accusatif	pravoslavných	pravoslavné
	Locatif	pravoslavných
	Instrumental	pravoslavnými

pravoslavný \ˈpra.vɔ.slav.niː\

1. (Religion) Orthodoxe.

Tchèque

Étymologie

Dérivé de pravoslaví (« orthodoxie »), avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	pravoslavný		pravoslavná	pravoslavné
	vocatif	pravoslavný		pravoslavná	pravoslavné
	accusatif	pravoslavného	pravoslavný	pravoslavnou	pravoslavné
	génitif	pravoslavného		pravoslavné	pravoslavného
	locatif	pravoslavném		pravoslavné	pravoslavném
	datif	pravoslavnému		pravoslavné	pravoslavnému
	instrumental	pravoslavným		pravoslavnou	pravoslavným
pluriel	nominatif	pravoslavní	pravoslavné		pravoslavná
	vocatif	pravoslavní	pravoslavné		pravoslavná
	accusatif	pravoslavné			pravoslavná
	génitif	pravoslavných
	locatif	pravoslavných
	datif	pravoslavným
	instrumental	pravoslavnými

pravoslavný \ˈpra.vɔ.slav.niː\

1. (Religion) Orthodoxe, chrétien oriental.
   • Pravoslavná cirkev, Église orthodoxe.

Quasi-synonymes

• ortodoxní