povinný

Slovaque

Étymologie

Voir povinný.

Adjectif

Nombre	Cas	Masculin		Neutre	Féminin
		Animé	Inanimé
Singulier	Nominatif	povinný		povinné	povinná
	Génitif	povinného			povinnej
	Datif	povinnému			povinnej
	Accusatif	povinného	povinný	povinné	povinnú
	Locatif	povinnom			povinnej
	Instrumental	povinným			povinnou
Pluriel	Nominatif	povinní	povinné
	Génitif	povinných
	Datif	povinným
	Accusatif	povinných	povinné
	Locatif	povinných
	Instrumental	povinnými

povinný \ˈpɔ.vɪn.niː\

1. Obligatoire.

Antonymes

• dobrovoľný
• nepovinný

Dérivés

• povinnosť

Tchèque

Étymologie

Dérivé de povinen, avec le suffixe -ý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	povinný		povinná	povinné
	vocatif	povinný		povinná	povinné
	accusatif	povinného	povinný	povinnou	povinné
	génitif	povinného		povinné	povinného
	locatif	povinném		povinné	povinném
	datif	povinnému		povinné	povinnému
	instrumental	povinným		povinnou	povinným
pluriel	nominatif	povinní	povinné		povinná
	vocatif	povinní	povinné		povinná
	accusatif	povinné			povinná
	génitif	povinných
	locatif	povinných
	datif	povinným
	instrumental	povinnými

povinný \ˈpɔ.vɪn.niː\

1. Obligatoire, obligé.
   • Povinná školná docházka.

     École obligatoire.

   • V případě nesplnění povinných předmětů vám automaticky ukončíme studium.

     Si vous échouez aux matières obligatoires, nous mettrons automatiquement un terme à vos études.

Antonymes

• nepovinný
• dobrovolný

Dérivés

• povinnost
• povinně, obligatoirement.

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001