povědomý

Tchèque

Étymologie

Voyez povědomí (« conscience »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	povědomý		povědomá	povědomé
	vocatif	povědomý		povědomá	povědomé
	accusatif	povědomého	povědomý	povědomou	povědomé
	génitif	povědomého		povědomé	povědomého
	locatif	povědomém		povědomé	povědomém
	datif	povědomému		povědomé	povědomému
	instrumental	povědomým		povědomou	povědomým
pluriel	nominatif	povědomí	povědomé		povědomá
	vocatif	povědomí	povědomé		povědomá
	accusatif	povědomé			povědomá
	génitif	povědomých
	locatif	povědomých
	datif	povědomým
	instrumental	povědomými

povědomý \ˈpovjɛdomiː\

1. Familier, connu.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)