popudlivý

Tchèque

Étymologie

De popudit, popudil (« irriter ») avec le suffixe -ivý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	popudlivý		popudlivá	popudlivé
	vocatif	popudlivý		popudlivá	popudlivé
	accusatif	popudlivého	popudlivý	popudlivou	popudlivé
	génitif	popudlivého		popudlivé	popudlivého
	locatif	popudlivém		popudlivé	popudlivém
	datif	popudlivému		popudlivé	popudlivému
	instrumental	popudlivým		popudlivou	popudlivým
pluriel	nominatif	popudliví	popudlivé		popudlivá
	vocatif	popudliví	popudlivé		popudlivá
	accusatif	popudlivé			popudlivá
	génitif	popudlivých
	locatif	popudlivých
	datif	popudlivým
	instrumental	popudlivými

popudlivý \ˈpopudlɪviː\ (comparatif : popudlivější, superlatif : nejpopudlivější)

1. Irritable.
   • Popudlivý člověk, personne irritable.

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage