poničený

Tchèque

Étymologie

Participe passif de poničit.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	poničený		poničená	poničené
	vocatif	poničený		poničená	poničené
	accusatif	poničeného	poničený	poničenou	poničené
	génitif	poničeného		poničené	poničeného
	locatif	poničeném		poničené	poničeném
	datif	poničenému		poničené	poničenému
	instrumental	poničeným		poničenou	poničeným
pluriel	nominatif	poničení	poničené		poničená
	vocatif	poničení	poničené		poničená
	accusatif	poničené			poničená
	génitif	poničených
	locatif	poničených
	datif	poničeným
	instrumental	poničenými

poničený \ˈpoɲɪt͡ʃɛniː\

1. Abimé.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)