plánovitý

Tchèque

Étymologie

Dérivé de plánový (« de plan »), avec le suffixe -itý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	plánovitý		plánovitá	plánovité
	vocatif	plánovitý		plánovitá	plánovité
	accusatif	plánovitého	plánovitý	plánovitou	plánovité
	génitif	plánovitého		plánovité	plánovitého
	locatif	plánovitém		plánovité	plánovitém
	datif	plánovitému		plánovité	plánovitému
	instrumental	plánovitým		plánovitou	plánovitým
pluriel	nominatif	plánovití	plánovité		plánovitá
	vocatif	plánovití	plánovité		plánovitá
	accusatif	plánovité			plánovitá
	génitif	plánovitých
	locatif	plánovitých
	datif	plánovitým
	instrumental	plánovitými

plánovitý \ˈplaːnovɪtiː\

1. Planifié, fait selon un plan.
   • plánovitý rozvoj hospodářství, développement planifié de l'économie.

Dérivés

• plánovitě (selon un plan)
• plánovitost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage