předposlední

Tchèque

Étymologie

De před- et poslední.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	předposlední
	vocatif	předposlední
	accusatif	předposledního	předposlední
	génitif	předposledního		předposlední	předposledního
	locatif	předposledním		předposlední	předposledním
	datif	předposlednímu		předposlední	předposlednímu
	instrumental	předposledním		předposlední	předposledním
pluriel	nominatif	předposlední
	vocatif	předposlední
	accusatif	předposlední
	génitif	předposledních
	locatif	předposledních
	datif	předposledním
	instrumental	předposledními

předposlední \ˈpr̝̊ɛtposlɛdɲiː\

1. Avant-dernier.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)