přídomek

Tchèque

Étymologie

(XIX^e siècle) Du polonais przydomek (« surnom ») → voir při-, dům et -ek.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	ek	ky
Génitif	ku	ků
Datif	ku	kům
Accusatif	ek	ky
Vocatif	ku	ky
Locatif	ku	cích ou kách
Instrumental	kem	ky

přídomek \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Particule.
   • Vavřinec Makovský byl 21. září roku 1551 obdařen erbem a přídomkem z Makova.

     Le 21 septembre 1551, Laurent Makovien reçoit des armes et la particule de Makov.

   • Plukovník Bedřich Kraus, mající též přídomek von Zillergut, po nějaké vesničce v Solnohradech, kterou jeho předkové prožrali již ve století osmnáctém, byl úctyhodným pitomcem. — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• šlechtický predikát

Voir aussi

• přídomek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)