osudový

Tchèque

Étymologie

De osud (« destin ») avec le suffixe -ový.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	osudový		osudová	osudové
	vocatif	osudový		osudová	osudové
	accusatif	osudového	osudový	osudovou	osudové
	génitif	osudového		osudové	osudového
	locatif	osudovém		osudové	osudovém
	datif	osudovému		osudové	osudovému
	instrumental	osudovým		osudovou	osudovým
pluriel	nominatif	osudoví	osudové		osudová
	vocatif	osudoví	osudové		osudová
	accusatif	osudové			osudová
	génitif	osudových
	locatif	osudových
	datif	osudovým
	instrumental	osudovými

osudový \ˈosudoviː\

1. De destin.
   • Osudová láska - legenda, nebo skutečnost? — (sensaklub.cz)

     L’amour à vie - légende ou réalité ?

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage