opovržení
Étymologie
[modifier le wikicode]- De opovrhnout (« rejeter, dédaigner ») voir vrhnout.
Nom commun
[modifier le wikicode]| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | opovržení | opovržení |
| Génitif | opovržení | opovržení |
| Datif | opovržení | opovržením |
| Accusatif | opovržení | opovržení |
| Vocatif | opovržení | opovržení |
| Locatif | opovržení | opovrženích |
| Instrumental | opovržením | opovrženími |
opovržení \ˈˀɔpɔvr̩ʒɛɲiː\ neutre
- Dédain, mépris.
Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení.
— (Viktor Dyk, Stud)
Synonymes
[modifier le wikicode]Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage