odsouzený

Tchèque

Étymologie

Participe passif de odsoudit (« juger »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	odsouzený		odsouzená	odsouzené
	vocatif	odsouzený		odsouzená	odsouzené
	accusatif	odsouzeného	odsouzený	odsouzenou	odsouzené
	génitif	odsouzeného		odsouzené	odsouzeného
	locatif	odsouzeném		odsouzené	odsouzeném
	datif	odsouzenému		odsouzené	odsouzenému
	instrumental	odsouzeným		odsouzenou	odsouzeným
pluriel	nominatif	odsouzení	odsouzené		odsouzená
	vocatif	odsouzení	odsouzené		odsouzená
	accusatif	odsouzené			odsouzená
	génitif	odsouzených
	locatif	odsouzených
	datif	odsouzeným
	instrumental	odsouzenými

odsouzený \ˈotsou̯zɛniː\

1. Condamné.
   • Nobelovu cenu za mír dostal Liou Siao-po (54), odsouzený v Číně na 11 let kriminálu za výzvu pekingské komunistické vládě, aby dodržovala své vlastní zákony o lidských svobodách a právech. — (Minulý týden)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Variantes

• odsouzen