neomezený

Tchèque

Étymologie

De ne- et omezený.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	neomezený		neomezená	neomezené
	vocatif	neomezený		neomezená	neomezené
	accusatif	neomezeného	neomezený	neomezenou	neomezené
	génitif	neomezeného		neomezené	neomezeného
	locatif	neomezeném		neomezené	neomezeném
	datif	neomezenému		neomezené	neomezenému
	instrumental	neomezeným		neomezenou	neomezeným
pluriel	nominatif	neomezení	neomezené		neomezená
	vocatif	neomezení	neomezené		neomezená
	accusatif	neomezené			neomezená
	génitif	neomezených
	locatif	neomezených
	datif	neomezeným
	instrumental	neomezenými

neomezený \ˈnɛomɛzɛniː\

1. Illimité.
   • Občan antické polis, jehož moderní aristotelovci rádi charakterizují především jako partnera v ničím neomezené a zároveň spořádané veřejné debatě, byl také vojákem, který mohl být povolán do zbraně.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

• neomezeně

Apparentés étymologiques

• omezit