namířený

Tchèque

Étymologie

Participe passif adjectivé de namířit (« cibler »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	namířený		namířená	namířené
	vocatif	namířený		namířená	namířené
	accusatif	namířeného	namířený	namířenou	namířené
	génitif	namířeného		namířené	namířeného
	locatif	namířeném		namířené	namířeném
	datif	namířenému		namířené	namířenému
	instrumental	namířeným		namířenou	namířeným
pluriel	nominatif	namíření	namířené		namířená
	vocatif	namíření	namířené		namířená
	accusatif	namířené			namířená
	génitif	namířených
	locatif	namířených
	datif	namířeným
	instrumental	namířenými

namířený \ˈnamiːr̝ɛniː\

1. Pointé sur une cible.
   • Přepadl benzinku s namířenou pistolí.

     Il a attaqué une station-essence en pointant un pistolet.

Dérivés

• mít namířeno (avoir dans sa ligne de mire)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage