nájemník
: najemnik
Étymologie
[modifier le wikicode]Nom commun
[modifier le wikicode]| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | nájemník | nájemníci |
| Génitif | nájemníka | nájemníků |
| Datif | nájemníku ou nájemníkovi |
nájemníkům |
| Accusatif | nájemníka | nájemníky |
| Vocatif | nájemníku | nájemníci |
| Locatif | nájemníku ou nájemníkovi |
nájemnících |
| Instrumental | nájemníkem | nájemníky |
nájemník \naːjɛmɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : nájemnice)
- Locataire.
Přistěhoval se nový nájemník.
- Un nouveau locataire vient d’emménager.
Synonymes
[modifier le wikicode]Antonymes
[modifier le wikicode]- pronajímatel (« bailleur »)
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage