jalový

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave яловъ, jalovu qui donne le polonais jałowy, le russe яловый, etc.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	jalový		jalová	jalové
	vocatif	jalový		jalová	jalové
	accusatif	jalového	jalový	jalovou	jalové
	génitif	jalového		jalové	jalového
	locatif	jalovém		jalové	jalovém
	datif	jalovému		jalové	jalovému
	instrumental	jalovým		jalovou	jalovým
pluriel	nominatif	jaloví	jalové		jalová
	vocatif	jaloví	jalové		jalová
	accusatif	jalové			jalová
	génitif	jalových
	locatif	jalových
	datif	jalovým
	instrumental	jalovými

jalový \ˈjaloviː\ (comparatif : jalovější, superlatif : nejjalovější)

1. Stérile, infécond, infructueux, vide.
   • jalový klas.

     épi vide.

Dérivés

• jalovec, genévrier
• jalovice, génisse
• jalovina, jeune bétail

Références

• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage