inzult
Étymologie
[modifier le wikicode]- Du latin insultus.
Nom commun
[modifier le wikicode]| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | inzult | inzulty |
| Génitif | inzultu | inzultů |
| Datif | inzultu | inzultům |
| Accusatif | inzult | inzulty |
| Vocatif | inzulte | inzulty |
| Locatif | inzultu | inzultech |
| Instrumental | inzultem | inzulty |
inzult \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Insulte, offense.
Portréty královské rodiny: Carlos IV., odulý a netečný, podobný nafoukanému, tupému ouřadovi; královna Maria Luisa, vzteklých a pichlavých očí, ošklivá drbna a zlá fuchtle; jejich famílie, znuděná, drzá a protivná. Goyovy portréty králů jsou tak trochu inzult.
— (Karel Čapek, Výlet do Španěl)
- (Nosologie) Attaque.
Synonymes
[modifier le wikicode]- (En bon tchèque) urážka
Apparentés étymologiques
[modifier le wikicode]Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage