hořký
Apparence
: horký
Étymologie
[modifier le wikicode]Adjectif
[modifier le wikicode]nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | hořký | hořká | hořké | |
vocatif | hořký | hořká | hořké | ||
accusatif | hořkého | hořký | hořkou | hořké | |
génitif | hořkého | hořké | hořkého | ||
locatif | hořkém | hořké | hořkém | ||
datif | hořkému | hořké | hořkému | ||
instrumental | hořkým | hořkou | hořkým | ||
pluriel | nominatif | hořcí | hořké | hořká | |
vocatif | hořcí | hořké | hořká | ||
accusatif | hořké | hořká | |||
génitif | hořkých | ||||
locatif | hořkých | ||||
datif | hořkým | ||||
instrumental | hořkými |
hořký \ɦɔr̝̊kiː\ (comparatif : hořčejší, superlatif : nejhořčejší)
- Amer.
Dérivés
[modifier le wikicode]- hořce (« amèrement »)
- hořčice (« moutarde »)
- hořčík (« magnésium »)
- hořec (« gentiane »)
- hořknout (« devenir amer »)
- zahořknout
- zahořklý (« aigri, plein d'amertume »)
- zhořknout
- zahořknout
- hořkost (« amertume »)
- rozhořčit (« outrer, indigner »)
- rozhořčení (« indignation »)
- rozhořčený (« indigné »)
Prononciation
[modifier le wikicode]- tchèque : écouter « hořký [ɦɔr̝̊kiː] »
Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001