genitivní

Tchèque

Étymologie

Du latin genitivus.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	genitivní
	vocatif	genitivní
	accusatif	genitivního	genitivní
	génitif	genitivního		genitivní	genitivního
	locatif	genitivním		genitivní	genitivním
	datif	genitivnímu		genitivní	genitivnímu
	instrumental	genitivním		genitivní	genitivním
pluriel	nominatif	genitivní
	vocatif	genitivní
	accusatif	genitivní
	génitif	genitivních
	locatif	genitivních
	datif	genitivním
	instrumental	genitivními

genitivní \ˈɡɛɲɪcɪvɲiː\

1. Génitif.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)