fantastický

Tchèque

Étymologie

Du latin fantasticus (« imaginaire, irréel »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	fantastický		fantastická	fantastické
	vocatif	fantastický		fantastická	fantastické
	accusatif	fantastického	fantastický	fantastickou	fantastické
	génitif	fantastického		fantastické	fantastického
	locatif	fantastickém		fantastické	fantastickém
	datif	fantastickému		fantastické	fantastickému
	instrumental	fantastickým		fantastickou	fantastickým
pluriel	nominatif	fantastičtí	fantastické		fantastická
	vocatif	fantastičtí	fantastické		fantastická
	accusatif	fantastické			fantastická
	génitif	fantastických
	locatif	fantastických
	datif	fantastickým
	instrumental	fantastickými

fantastický \ˈfantastɪt͡skiː\ masculin

1. Fantastique.
   • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

• fantazie